Něco do začátku

RunUO je emulátor dá se říci poslední generace (za ty starší považuji především Sphere a Pol), využívá platformy .NET, z čehož vyplívá, že je postaven s využím objektového přístupu.

Díky tomu, je celkově velice průhledný a pro člověka, který přišel do styku s objektovým programováním je zvládnutí otázkou seznámení se s jednotlivými třídami. Základní balík skriptů je prakticky kopií OSI (jak AOS tak pre-AOS verze), což je, jak je vidět, plně dostačující pro spuštění regulérního shardu.
Poslední verze RunUO (1.0 Release Candidate 0) je distribuovaná ve formě instalace, takže k nainstalování nejsou prakticky potřeba žádné znalosti. Při prvním spuštění po vás budou vyžadovány přihlašovací údaje pro administrátorský účet, který je ideální k tomu, abyste poznali všechny možnosti emulátoru.

Proberu zde pár základních příkazů, které budete při práci nepochybně potřebovat:

[admingump - Přes tento příkaz se dostanete do administračního dialogu, přes který můžete spravovat vše podstatné.

[add název - Pomocí tohoto příkazu můžete přidávat objekty do světa. Parametr název je volitelný a je to název třídy objektu, který chcete vytvořit. Pro ty, co se zajímají i o skriptování, tato třída musí odvozena od IEntity (prakticky toto nepoužijete, protože cokoliv co budete přidávat budou buď NPC nebo předměty, takže základní třída bude BaseCreature resp. Item) a musí mít bezparametrický konstruktor s atributem [Constructable]. Pokud parametr název nezadáte, bude vám nabídnut gump s kategoricky setříděnými konstruovatelnými třídami.

[props - Pomocí tohoto příkazu můžete měnit vlastnosti jednotlivých objektů ve hře. Podle objektu který zaměříte se vygeneruje gump s položkami, ke kterým máte povolen přístup s vaším AccessLevelem(PLevel). Ve skriptech vlastnost, kterou chcete mít možnost ze hry měnit, označíte atributem CommandProperty s paramatrem typu AccesLevel (napr. [CommandProperty(AccessLevel.GameMaster)]).

[set název hodnota - Souvisí s [props, název je název položky, jejíž hodnotu chcete změnit. Hodnota je jasná, ale máte i takový komfort, že dokáže přiřazovat názvy položek výčtových typů.

[get název - Zjistí hodnotu vlastnosti daného jména.

[go - přenese vás na místo, které specifukujete parametry. Základní verze je x y z, ale příkaz má, vlastně jako většina, řadu možných parametrů, takže přesně můžete nadefinovat, co chcete.

[where - Oznámí vám vaši polohu.

[save - Uloží stav světa.

[wholist - Vypíše všechny připojené klienty.

Popis těchto a ostatních příkazů najdete v adresáří docs (při úpravách můžete nechat vygenerevat přes příkaz [docgen).

Pokud byste měli nějaké nápady na další články/návody, něco co vás zajímá, tak pište do topicu runuo, lépe možná přes personal message na fóru.

Poslal: Beholder - Úterý, 11 leden, 2005 - 13:41 CET