Destiny of Katarina the Vampire

My Destiny from Katarina The Vampire

Jak to vsechno zacalo a jak jsem se zrodila. Zacnu asi od zacatku. Byla jsem dcerou obycejneho farmare, meho draheho otce. Moje maminka zemrela, kdyz mi bylo 14 let. A tak jsem s otcem zila sama. K chlapcum jsem se moc priblizovat nesmela, muj otec se o me bal. Ale jednou jsem ho neposlechla a zamilovala se do jednoho mladeho bojovnika. Avsak to byla chyba, nebo to bylo stesti? Jednoho vecera jsem takto utekla z domu a bezela za svym milovanym. Ten jiz na me netrpelive cekal. Vyjeli jsme si na projizdku po lese. Bylo tak krasne, ze jsem se mu oprela o rameno a malem usnula, Kdyby se vsak nestalo to co se stalo.Prepadli nas lupici. Muj mily byl na miste mrtev, dostal sipem primo do srdce. Me svazali a chteli me asi znasilnit....
... Ja se branila jak to slo, ale nebylo to co platne. Nakonec me premohli. Moc to bolelo, kricela jsem, ale nic nepomohlo. Kdyz si se mnou uzili do sytosti, tak me zavreli do jedne z jeskyne, ve kterych se ukryvali. Plakala jsem a to velice dlouho. Uz jsem ani nevedela zda je noc ci uz den. Nakonec jsem usnula. Pak, kdyz jsem se vzbudila, tak se obevil dalsi nicema a nejspise si chtel zase uzit. Ale ja uz byla rozhodnuta ze radeji zemru nez abych to zazila znovu. Hned jak se ke me priblizil, tak jsem mu trochu znicila oblicej svymi nehty. Dostala jsem poradnou ranu pesti a i pres to jak moc to bolelo jsem se nechtela podvolit. Nakonec me prastil tak, az jsem omdlela. Kdyz jsem se probudila, tak me hrozne bolelo cele moje telo a bolesti jsem jiz ani nedokazala brecet. Kdyz jsem si trochu privykla na tmu, vsimla jsem si, ze dvere od meho vezeni jsou otevrene. Nevedela jsem co se stalo, tak jsem opatrne nakoukla ven. Bylo tam spousta krve a byl rozmlaceny nabytek. Jakoby je nekdo prepadl. Avsak, nic nenaznacovalo tomu, ze by tam byli vojaci ci nejaci dobrodruzi. Na nic jsem necekala a i pres moji bolest jsem se dala na utek. Jak jsem tak bezela lesy Scara Brei, porad jsem mela pocit ze me nekdo nebo neco pronasleduje. Kdyz jsem se porad ohlizela, jestli me neco nesleduje, tak jsem vbehla nechtene az k mustum, kde se nachazeji divoci vlci. Ale uvedomila jsem si to az moc pozde. Stala jsem uprostred mytiny a blizily se ke me ze vsech stran vlci. Nehodlala jsem zemrit, tak jsem se pripravila na jejich utok. V tu chvili, kdyz jsem se pohla, tak se vsichni zastavily a jakoby se neceho bali. Nejednou jsem si uvedomila, ze na necem stojim. POdivala jsem se a byla to dlouho dyka, nazivana tez kryss. Okamzite jsem ji vzala do ruky a citila se bezpecneji. Pak jsem zpozorovala, ze se za vlky vynoruje postava v cernem plasti s kapuci. Vlci na ni tazave koukali a jako by s nimi ta postava promlouvala... Nahle se jeden vlk na me uprene podival a vycenil zuby a ja vedela, ze bude utocit. Tak jsem nevahala a vrhla se do boje jako prvni. Zakousl se mi do ramene a poradne se drzel, jako by mu nekdo usiloval o zivot.. vlastne to ja mu usilovala ozivot. Ale jak se porad nechtel pustit, tak jsem se ohnala tim kryssem a setla mu hlavu. Ostatni vlci jen zavrceli a vrhli se na me. Dotycna postava tam jen stala a sledovala nerovny boj. Mela jsem spousty trznych ran, ale nevzdala jsem se. Vedela jsem, ze zemru tak i tak. Kdyz uz zbyval pouze jeden vlk, tak vlk zacal silene vit a knucet. Nahle se dal na utek a ja pak jen videla jak se vzpina v proudu ohne. byla jsem vydesena k smrti. Kdyz se na me postava s cernou robou a kapi podivala, tak jsem videla jak se ji rozsvitili oci. A pak jsem ztratila vedomi. Kdyz jsem se probrala, tak jsem spatrila plast postavy, co byla v lese a zjistila jsem ze jsem spoutana. Kdyz jsem se pak podivala poradne po mistnosti, tak jsem zjistila ze okna jsou zabednena a jsou pres ne tmave zavesy. Asi bylo rano, protoze jsem i pres tluste zdi slysela slysela zpev ptaku. Mezitim co jsem si tak hodinu prohlizela mistnost jako omamena, tak prisla sluzka. Podivala se na me a poprala mi dobre rano a zeptala se me: ,, Nechcete neco k snidani.“ . Horecne jsem prikyvla. Zeptala se me jestli mam radsi k snidani maso nebo pecivo. Ja ji slusne odpovedela ze oboji. Sluzka jenom prikyvla a odesla. Za chvili byla zpatky i s jidlem. Polozila ho na stul a kdyz odchazela, tak zmackla tlacitko ve stene a byla jsem volna. Ani jsem se nepokusila o utek, i kdyz jsem se bala. Ale pripadalo mi to tak normalni, jako by mi nic nehrozilo. Kdyz uz jsem dojidala, tak mi prinesla krasne ciste saty a misu s cistou vodou. A rekla mi, ze dneska vecer vecerim s jejim panem. Byla jsem moc zvedava a moc jsem to neskryvala. Sluhove me jiz zacinali mit plne zuby, protoze jsem se jich porad vyptavala. Kdyz uz nadchazel vecer, byla jsem nedockavosti bez sebe. Moc jsem se toho o nem nedozvedela, jen to, ze pres den pracuje v podzemich katakombach a nebo spi. Je deset hodit vecera. Muj hostitel prave prichazi do velke , krasne zdobene jidelny, kde sedim i na jednom konci stolu ja v krasnych bilych satech. Muj hostitel se predstavil jako Dirk. Prinesl mi krveve cervenou ruzi a polibil me na tvar. Bylo to moc prijemne, i kdyz byl asi promrzly. Ale nechala jsem to byt. On se za cely vecer vubec nedotkl jidla, jenom pil sve zvlastni vino, ktereho jsem se ja nesmela napit. Bajecne jsme si popovidali a pak jsem se mu po chvili rozkose poddala. Bylo to krasne a zvlastni. Kdyz jsem se pozdeji probudila, tak uz byl dalsi vecer. Vzbudil me jakysi hluk z nadvori. A muj mily vedle me nebyl. Tak jsem se bezela podivat co se to tam deje. To co jsem ale videla me desilo. Nejake velke okridlene monstrum tam zabijelo nezname utocniky v cernych kapich. Padali jeden po druhem, ale pak se na me to stvoreni podivalo a ja vedela, ze ho znam. Byl to Dirk... ted jsem se trochu uklidnila, ale vzapeti na to ho chytly do nejake zvlastni site a on se v ni zamotal.. Ani chvili jsem necekala a rozbehla jsem se mu na pomoc. Neco ve me zacalo vrit a ja se promenila na zmenseninu te jeho bestie. Hned dva utocniky, co byli nejblize, jsem utrhla hlavu a tomu tretiku se prisala na krk. Ale to byla chyba. V tu chvili me srazily a zacaly me mlatit svymi palcaty.Kricela jsem vztekala se, ale nebylo to nic platne.Videla jsem Dirkuv pohled a kdyby mohl, tak by brecel. Najednou se mu znovu rozsvitily oci a promenil se v tu samou bestii, ale byla snehove bila a roztrhl tu sit. To uz me nechali byt a vrhli se na Dirka. Okamzite jakmile slozil prvniho, tak na me zarval „Utec, let smerem ke Yewu do lesu, jsou tam budovy ve kterych te ochrani sila krve. Prijdu tam pro Tebe.“ Nechtela jsem ho opustit, ale poslechla jsem ho. Tak jsem mavla kridly a letela smerem k Yewu. Jak jsem se vzdalovala, tak jsem jen ucitila prudkou bolest a kdyz jsem se podivala zpet, tak cely zamek byl v plamenech. V tu chvili mi doslo, ze sveho milovaneho Dirka uz nikdy neuvidim. Tam kam me poslal Dirk jsem neletela, protoze jsem se bala ze by tam na me mohli cihat. Tak jsem zamirila do mesta Brit. Kdyz jsem tam dorazila, tak jsem se ruzne potulovala po meste a vyhybala se lidem. Po par dnech meho bloudeni a piti krve z krys, jsem narazila na jednoho nekromancera. Nejdrive jsem mu neduverovala, ale po tom co me odvedl do meho cechu, kde byli i dalsi rodni jsem mu zacala verit. Jmeno toho nekromancera bylo Mesias. Uz ani nevim proc mi pomohl, ale byla jsem mu moc vdecna. V tom cechu jsem prisla na par dosti dulezitych veci. Jedna z nich byla, ze je to mysto kam me posilal muj mily Dirk a za druhe, ze nejsem sama.. jsou tu jak mladsi rodni a starsi. Mesias se se mnou po par trenincich rozloucil a zmizel. Jak casto lide odchazeji aniz bychom chteli. Tak jsem se pustila do intenzivniho treninku. Trenovala jsem predevsim svoje bojove dovednosti. Spousta rodnych mi v tom pomohli, ale nejvice mi asi pomohl az rodny Jocker. Ten mi osvetlil zacatky magie a chodily jsme spolu obcas nekam neco zabit. Mela jsem ho moc rada. Dostala jsem od nej i mnoho veci a za to jsem mu dodnes vdecna. Ale i on me po case opustil. Hodne jsem diky nemu zesilila. Coz ja, ale moje bestie je mnohem silnejsi.Zacinam si plne duverovat. Podnikam uz mesi akce sama. Vetsinou to byl dungeon ve Vesperu nebo hrbitov ktery nalezi Britu. Uz me zna pomerne dost lidi a i ja jich znam celkem dost. Tak jsem se zacala toulat po svete, abych poznavala nove lidi. Kdyz jsem se vydala jednou do Vesperu, tak jsem v dungeonu potkala partu hrdinu a pridalala se k nim. Dojovali jsme velice dobre, moc jsme toho zabily. Stalo se nam i to ze nam nas mag zmizel neznamo kam, ale pak se obevil. Byli jsme radi ze ho zase vidime. Ja jsem dostala jednu poradnou ranu kdyz jsem se zapletla se skorpiony.. nastesti me dokazali vskrisit. Tak jsme pak pokracovali dale. Kdyz uz nas ccekal jen Spider King, tak se jim do toho moc nechtelo, ale ja je premluvila. Malem zabil jak toho warriora, tak i paladina. Jediny kdo tam porad stal, jsem byla ja a schovanej mag.Ten me lecil z ukrytu a ja zabila Spider Kinga. On uz pak jen postavil zase na nohy warriora a paladina, a vyrazily jsme pryc. Dostala jsem pomerne velkou cstku penez, tak jsem byla nadsena. Pak jsem se s nimy rozloucila a odletela pryc.Pak jsem pouzila svuj Rune Book a premystila se do Minocu, ale tam uz na me cekal bandita. Hned po premysteni jsem upadla do bezvedomy. Kdyz jsem se probrala, tak jsem toho moc u sebe nemela. Zustalo mi jen nejake obleceni a to bylo vse. Proklela jsem banditu Mitrimora a slibila si ze se mu jednou pomstim. Nyni poucena o drsnosti tohoto sveta jsem zacala jeste intenzivneji trenovat sve schopnosti. Predevsim jsem poznaval svoji a jinych lidi anatomii a pak bojove dovednosti. Stale jsem trenovala a nikam nechodila. Jednou k nam do ccechu pribehl clerik a predstavil se mi jako Ilmiril. Pozadal me o pomoc. Pry se dostal do potizi v ve Vesperu u licha. Tak jsem se zvedla a rekla mu ze mu pomuzu. Vsichni me varovali at si na toho licha dam pozor a taky jsem je uposlechla. Kdyz jsme tam dorazily, tak jsem tak klestila cestu jak se dalo. Chranila jsem Ilmirila, aby mi neupadl do bezvedomi. On pak zabil licha a rozloucily jsme se. Ja si myslela ze uz ho nikdy neuvidim, ale to jsem se spletla. Za par dni se stavil u nas v cechu a zeptal se me, jestli nechci jit do dungeonu.. prikyvla jsem a sly jsme. Celkove jsme sly tri.. Ja, Ilmiril a jeden warrior. Slo nam to moc dobre a hodne jsme si vydelali.. byla jsem moc zpokojena. Po teto vyprave jsem se s nim rozloucila na nejaky ten delsi cas. Muj trenink pokracuje.Intenzivne jak jen to jde a s velkou naladou. Jednou kdyz jsem zase tak trenovala, tak jsem poznala velmi milou a slusne vychovanou kaintku Passion a nekromancera Talbota. Passion jsem ji pomahala a docela si ji oblibila. Rikala jsem si ze by i ona nekdy pozdeji mohla pomoci me. A mela jsem pravdu. To ona mi pozdeji pomohla se znovu postavit na nohy. Diky jeji a Sira Dunbara jsem konecne dosahla velke bestie. Nazivana jako gargolayla. Ale ja si vice oblibila svoji premenu v impa., to male hezke stvoreni s blanitymi krydly. A i diky Passion jsem dosahla cerneho krystalu, diky nemuz se budu moci promenit v tu bilou bestii jako tenkrat Dirk. Je to Stone gargolayla. Ona ji jiz totiz byla. Jedine co mi púorad chybi je palivo pro ten cerny krystal. Je nacase si ho sehnat. Tez jsem diky Passion poznala jednu moc fajn kaintku. Me byla predstavena jako Alienka. I kdyz mi obcas lezna na nervy, mela jsem ji rada. Porad se spolu stykame a pomahame si. Chodime spolu dungeonu, ktery je pobliz mesta Vesper. Je smerem na zapad a myslim ze se mu rika Covetous. Moc zajimavy dungeon. Moc jsme se v nem vyradily. Pozdeji, kdyz jsem zadala prince Camarily o pomoc do na jednu mensi vypravu, tak mi povedel o jednom novem clenu Camarily, ktereho by potreboval ozkouset... setkala jsem se s timto rodnym a prijala ho mezi cleny vypravy.. Jmenuje se Imp aen Cillin. Zacalo to celkem slusne.. kdyz jsme jiz dorazeli do jedne rokliny, kde jsou cyclopove, tak se tam bevil muj stary nepritel Mitrimor.. zavelela jsem ustup a vsichni poslechli. Ja jsem se vrhla po Mitrimorovi, abych zachranila ostatni, ale nedokazala jsem je zachranit vsechny.. Muj pritel Sir William jiz to nezvladl a ja se vrhla po Mitrimorovi jako zbavena smyslu. Davala jsem mu docela dost zabrat.. nakonec me ale dokazal paralizovat a ja se nedokazala osvobodit.. pak me zabednil stenami a omracil me. Pote co jsem se probrala jsem dala Williamovi 15000gp aby si sehnal nove brneni.. s Impem aen Cillinem jsme se dohodli ze si ho jeste vyzkousim..Zapomela jsem se zminit o clerikovi Ashroronovi X.S tim jsem se snadno spratelila a dala mu ukol. Ten podobny jsem tez dala i Alience a nasledovala dalsi.. byla ji clericka Luga. Vsichni dostali za ukol vytrenovat svoje dovednosti na urcitou uroven dokonalosti. A pak jim prozradim svuj plan, ktery jsem mezitim „zosnovala“. Chci totiz zalozit guildu, ktera pozdeji zalozi mesto, ve kterem budou zit rodni a lidi v miru. Vim ze jsem si dala moc tezky ukol.. ponevaz me uz se tento svet hnusi, tak ho chci opustit co nejdrive.. proto musim ale najit nekoho, kdo splni muj sen. Tak jsem chodila po svete a hledala vhodneho cloveka. Rozhodla jsem se totiz, ze dam zivot smrtelnikovi. Po dlouhem a unavnem hledani jsem konecne nasla nekoho kdo by mi vyhovoval. Jmenuje se Thomas Que Hegan. Je slusne vychovany a mu zpusoby na urovni. Navic mi pripomina meho draheho Dirka. Povala jsem ho na sklenicku. Byl veice opatrny, ale ctizadostivy. Pravdepodobne se mu moc libim.. skoda ze z nej bude brzo muj syn.. ale dokud neni tak at je po jeho...... Byla to krasna noc.. on je opravdu jako Dirk.. ale nyni je cas udelat to co musim... Rekla jsem mu co jsem zac a on to vzal pomerne dobre. Zacal se hned i vyptavat, byla jsem zaskocana takovou reakci.. Kdyz jsem mu osvetlila jake to bude mit mozne nasledky, tak chvili vahal, ale nakonec prikyvl na muj cin. Povedela jsem mu tez o mem snu. Byl jim pomerne nadseny, jenom se me zeptal jak ho prijmou ostatni rodni. Na to jsem mu nedokazala odpovedet. A on pouze prikyvl a sundal si svuj kryt na krk z kuze... Prave pozoruji jak probiha jeho promena.. kdyz vezmu ze jsem tim samym prosla i ja, tak nevim co si o tom mam myslet. Kdyz se konecne probral byl velice hladovy.. sakra ja jsem zapomela prinest cerstvou krev.. neda se hold nic delat, musim mu dat svou.. achhh citim se tak slaba. To neni dobre.. Zacala jsem s historii, ale po chvili vykladu jsem pochopila ze to nema cenu. Z nejakeho duvodu vi vse co vim ja a ja diky myslenkam muzu vedet presne na co mysli. To ho trochu zamrazilo. Asi toto necekal, ale ani ja to necekala.. no neda se nic delat. Pristoupime k prakticke ukazce.. zousime si boj proti sobe a ja si vsimam ze je o dost silnejsi nezli ja, ale ja jsem zase lepsi v boji.. Takze tento souboj sem vyhrala. Citil se pomerne dotcene, ale pak jsme se oba smali. Pak me polibil a ja po chvili ucukla.. on se na me tazave dival a me bylo do breku, kdyz jsem mu rikala ze nemuzu. Ted vazne nemuzu.. musi se ucit, namlouvala jsem si. On to asi vycitil a hned se po me vrhl.. usmala jsem se, a prijala vyzvu. Jde mu to pomerne dobre a rychle se uci. Po ukonceni naseho dnestniho treninku jsem mu naridila ze se nesmi vzdalovat od domu jedne moji pritelkine, kterou mu hodlam predstavit. Chvili na me podezrivave koukal, ale asi mu to doslo. Kdyz jsme dorazily k baracku, tak jsem ho seznamila s Kemak.. docela se ji i zamloval.. myslim ze si budou rozumet. Nechala jsem ho tam, a rekla mu at pozoruje anotömii sveho tela a ostatnich lidi. Vecer jsem za nim poslala Asherona, aby mu pomohl s bojovymi schopnostmi. Docela si rozumeli.. ale Thomas malem omracil Ashe.. moc se mu to nelibilo. Nechala jsem je nejaky cas trenovat. Ja jsem mezitim odpocivala a snazila se nabrat silu. Po dvou tydnech jsem se rozhodla udelat zasadni krok.. predam mu vsechny veci a seznamim ho se zbytkem budoucch adeptu na muj plan. Tak jsem tak i ucinila.. dost se divil, ale kdyz jsem mu rekla o tom co chvi udelat, tak byl rozzcileny.. ani se mu nedivim.. Chtel mi rici, ze dnes se setkam na te schuzi s Lady Elen z Camarily. Ale ja ho zadrzela a rekla mu, ze o tom vim. Mohla jsem se i na tu schuzku pripravit. Kdyz jsme se s Thomasem schovali pobliz lecitele v Yewu, tak jsme na nase hosty necekali moc dlouho. Asheron, Talbot a Luga dorazily co nevidet. Nechala jsem je tam chvili cekat a pak jsem se jim zjevila. Bavili jsme se a ja tak ve ctvrtce jsem jim oznamila, ze brzi odejdu a ze tu za me bude nahrada. Oni se ptaly kdo a ja zavolala Thomase. On se hned ze slusnosti predstavil a prvni se predstavil Luze, pak Talbotovi a pak se radostne privital a Asheronem. Pak jsme se bavily dale a ke konci jsem je poprosila, jestli by nemohli podporit Thomase v mem snu. Asheron s Talbotem okamzite prikyvly, jen Luga si vzala cas na rozmyslenou. Pote jsem je propustila a zrovna prisla Elein a s ni rodny, ktery se mi predstavil jako Cronos. Dostala jsem par otazek, na ktere okamzite dostala Elein odpovedi. Pak jsem se se svym synem rozloucila a tez jsem se rozloucila se zastupci Camarily. A odesla jsem....


Od teto doby jiz moje matka nebyla nikde spatrena, ani se mi nezjevila ani nedala nejakou znamku toho, ze by v tomto svete jeste byla.

Thomas Que Hegan son of Vampire Lady Katarina

Me jmeno je Thomas Que Hegan, nekteri nekteri z vas me jiz znaji.. ale pro ty co me neznaji tak dobre, tak jim zde reknu neco o sobe. Jsem velice naladovy, brutalni, skodoliby a libuji si v urcite hierarchii.. mam rad muceni a krev.. avsak i pres tyto zaporne vlastnosti mam i nektere velice cenene.. alespon pro me.. jsou to cest, uprimnost, vernost, spravedlnost a ucta ke svym pratelum... nijak zvlaste si nepotrpim na majetek, i kdyz jsem ho jiz pomerne dost nastradal.. rad pomuzu kazdemu kdo si rekne o pomoc, paklize je to v mych silach.. ale pak od nej ocekavam ze i on se takto bude chovat. Nemam rad u ostatnich namyslenost, lhani, neuprimnost a zaslepenou blbost.. jinak zbytek jsem schopen tolerovat..


Poznámka: Nedopatřením byl článek smazán, podařilo se mi ho najít čili autorem je samozřejmě Treginus

Poslal: lynx - Pátek, 24 září, 2004 - 18:38 CET